Jdi na obsah Jdi na menu

03. kapitola - Tengboche

              Přesun do Tengboche je nečekaně náročný. Začíná hlubokým sestupem a končí dlouhým a strmým výšlapem do 3.860 m n. m. Procházíme borové a smrkové lesy hustě vyplněné  rododendrony. Před večerem si ještě vyšlápnu do 4.000 m n. m. S dokumentací to není tak jednoduché, jak jsem očekával. Ráno jsou kopce proti Slunci a rychle se všechno utopí v hustém oparu. Přes den je však jasno, Slunce pere a až večer všechno zmizí v mracích. Jenže zrovna dnes se opona porozhrne a v děravý oblačnosti se objeví zlatorudě ozářené zaledněné masívy okolních štítů, kterým dominují Kangtega, Thamserku a Ama Dablam, které už se krčí těsně pod sedmitisícovou hranicí.
             Krásný slunečný ráno pod plechovou oblohou s okolím opět zahaleným oparem. Koukám na trasu, kudy jsme sem přišli. Na mapě kousek, ale ve skutečnosti jsme zdolali pořádný kus cesty přes hluboké údolí potoka Imja Khola. Uvnitř lodge je na zdi pohlednice s hrady a zámky západních Čech s Rábím, Kašperkem, Klenovou, Horšovským Týnem, …. Najednou se sám zhrozím, jak mám vlastně teprve na samém počátku výletu ukrutně špinavý kalhoty. Boty jsou obalený prachem již od samého počátku putování.
             Klášter Tengboche stojí za chvíli zdržení. Najednou na travnatý plac před branou sedá helikoptéra. Někdo vystoupí, chvíli se rozhlíží, vleze zpátky a helikoptéra pokračuje přes hřeben dál do údolí. Zřejmě zastávka na znamení.
             Dojdeme až do Pheriche do 4.270 m n. m. Dochází mě, jaká je to v Alpách pohoda. Těžký batoh docela překáží a omezuje v rozletu. Vzdálenost a převýšení tady dostává úplně jiný rozměr. Zdánlivě stejná čísla tady mají úplně jiné hodnoty. Odpoledne před příchodem do Pheriche se na obloze poprvé objevilo trochu víc oblačnosti, než bychom potřebovali. Černá těžká oblaka zatemnila krajinu. Už jsme se vynořili ze zalesněných strání a vešli jsme do tundrové polopouště. V jedné z lodgí hned na okraji vesnice nocujeme sami. Jediný zdroj energie do kamen jsou jačí koláče a hroudy, čímž jsme konečně získali odpověď na otázku: „Hoří hovno?“ Protože jaci tu nemají co žrát, není ani čím topit a s rozpalováním kamen to tady zrovna nepřehánějí.

 

Náhledy fotografií ze složky 03. - Tengboche