Jdi na obsah Jdi na menu

Zirbitzkogel

25. 3. 2019

       Zima už vzdala svojí snahu o využití svých schopností a vytratila se někam schovat, než se vydá na cestu na jižní polokouli. Jaro už se do dění v kraji pořádně zakouslo a má našlápnuto na cestě k létu. Možnost nějakého výšlapu na jarní kopec se nabídla opět až kolem jarní rovnodennosti a jako obvykle je zase nádherné počasí.
      Parkujeme na úrovni vrcholu Sněžky v 1.620 m n. m., což znamená, že jsme si ušetřili dlouhý nástup lesem. Kolem nás se rozprostírají kopce Lavanttalských Alp. Špinavý sníh zakrýval povrch lesa až v 1.500 metrech. Nicméně louky, jak jim tady říkají almy, jsou pod sněhem pokryté úplně a řemeny sněžnic kolem bot utahujeme hned na okraji rozbahněného parkoviště.
      Je poledne, pátek 22. března 2019 a teploměr na parkovišti ukazuje 10° C. Na otevřené pláni pod nestíněným Sluncem je na teploměru zobrazených zdánlivě vyloženě příjemných 20° C. Ve skutečnosti je ale zase vyloženě horko. Nicméně jsme se zaskočit nenechali. Máme sebou několik vrstev bund, pro jistotu dvoje rukavice a další doplňky do zimního mrazivého počasí. Brýle se často jen hodí a pobyt venku spíše jen znatelně zpříjemňují. Dnes jsou ale brýle téměř životní nutností a bez nich bychom po zářivě bílém sněhu v oslepující záři nikam daleko nedošli.
        Řídnoucí porost stromů je pod námi a svah se narovná do rozlehlé pláně. Tady někde by mělo být jezero. Neobtěžujeme se koukat do mapy. Jezero nikde nevidíme, nijak nám nechybí a jdeme na úpatí kopce Zirbitzkogel.  Svah se ostře zvedá a naklápí se proti obloze do výšky čtyřset metrů.
        Míra si s ohledem na své zkušenosti do batohu strčil termosku, takže má zajištěný chladný nápoj. S Honzou jsme naopak nuceni hadičkou nasávat ohřátou zteplalou vodu. Terén je naprosto pohodově snadno prostupný, brzy se nad horizont vysune střecha chaty a 2,5 hodiny po odchodu už hodnotíme kruhový rozhled od kříže. Zirbitzkogel mě zaujal svoji nezanedbatelnou nadmořskou výškou 2.396 metrů a relativní izolovaností ultraprominentního kopce s prominencí 1.502 metrů. Další výrazně vyčnívající hory se táhnou kolem celého obzoru s velkým odstupem. Ještě tak vědět, co si prohlížíme za vrcholy.  Navzdory úplně zoufalému přehledu o okolních horách máme jistotu, že si nepochybně prohlížíme vrcholy i ve Slovinsku a v Itálii. Vlastní trojmezí je od nás vzdálené 89 km.
       S podmínkami jsme byli dobře seznámeni a věděli jsme, že tady je naprostý nedostatek sněhu na rozdíl od severněji položených pohoří. Ale úplně jiný dojem vznikne, když je možnost na vlastní oči vidět, jak je kolem téměř všechen sníh již roztavený a leckde se rozprostírají obrovské plochy rezavé trávy s kameny úplně bez sněhu. Zásadně zajímavá je skutečnost, že v tuhle chvíli je na šumavských hřebenech podstatně více sněhu, než na svazích a vrcholech jižněji položených alpských dvoutisícovek.
      Chata Zirbitzkogel Schutzhaus zajišťuje ubytování a jsou schopni připravit zajímavou nabídku jídla. Nicméně bohužel jen v létě. Chata je sice otevřená i vytopená, ale chatař svoji nabídku omezil jen na otevírání lahváčů. Na rozdíl od všech ostatních se jde naše trojice uvelebit dovnitř ke stolu. V proluce mezi dvěma pivy chatař přinese tři vochtly s nějakou kořalkou na zdraví jako pozornost podniku. Proč ne? Tak tedy i na jeho zdraví. Co teď? Na někdy jindy odsouváme původní představu užívat si západu a především východu Slunce a otáčení hvězdné oblohy nad hlavou mezi tím v době, kdy Slunce svítí někde jinde. Vzhledem k tomu, jak je Slunce ještě vysoko, se rozhodneme vydat také dolů s vědomím, že na parkoviště dojdeme jen chvíli po západu Slunce.
      Mačky jsou na sestup nesrovnatelně pohodlnější a sněžnice věšíme na batohy. Vracíme se prakticky ve vlastních stopách. Vůbec netušíme, že procházíme přímo po břehu jezera Linder v nadmořské výšce 2.050 metrů a současně si vůbec nejsme vědomi, že v létě bychom už měly namočené nohy.
       Naším odjezdem úplně vyprázdníme parkoviště a jedeme pryč tam, odkud jsme přijeli. Od rána do večera parádně využitý den byl sice krátký a rychlý, ale zase jednou mimořádně vydařený.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Zirbitzkogel