Jdi na obsah Jdi na menu

Dachstein

        Na dohled ze Šumavy vyčnívá ze skalnaté hradby Alp nepřehlédnutelný zubatý masív zaledněné skupiny vrcholů Dachsteinu. S nejvyšším výstupkem Hoher Dachstein bezprostředně sousedí Mitterspitz (2.926 m n. m.) a Torstein (2.948 m n. m.). Vápencové pohoří Dachstein Gebirge uzavírá jižní část oblasti Salzkammergut. Tato horská oblast je typickou krasovou oblastí prostoupenou nesčetnými labyrinty jeskyň. Podzemní prostory také zajišťují odvodnění všech sedmi dachsteinských ledovců. Na úpatí Dachsteinu se v nadmořské výšce 508 m n .m. rozlévá Hallstattské jezero. Jezero si svůj název převzalo od vyjímečně působivého městečka, které svůj název ponechalo i jistému období pravěké kultury.
        Poprvé na vrchol Dachsteinu došel v roce 1832  Peter Gappmayer. Nahoru se vydal přes Gossauský ledovec a vrcholovou pyramidu tak zdolal západním hřebenem. Od té doby se to podařilo ještě několika dalším. Začalo mě zajímat, proč na tento profláklý vrchol chodí taková spousta lidí a rozhodl jsem se prohlédnout si tamní vysokohorskou oblast a kříž na vršku osobně. S návrhem na výlet souhlasili i Honza a Kazi s Máňou. U Honzy je třeba zmínit, že ten celý podnik pojal pouze jako prolog a po zdolání vrcholu se sebral a odjel stopem do Maroka vyzkoušet si svoji fyzickou a zdravotní odolnost.
        23. 6. 1999 psali v novinách, že vyjímečně chladný začátek evropského léta způsobil čerstvou sněhovou nadílku a rakouské alpské průsmyky jsou zaváté. Asfalt na silnicích zakrývá 15 cm vrstva sněhu a na vrcholech sněhu přibylo 30 cm.
        2. července jsem už v Hallstattu, ale navzdory předchozí dohodě se nám podaří sejít až druhý den ráno. Počasí, které před týdnem popisovali v novinách, se už dávno zásadně změnilo.
         Za podpory krásného počasí brzy vystoupáme z hlubokých lesů mezi skalnaté srázy vápencových kolosů. Náš pochod končí o pouhých 1.700 metrů výše u chaty Simony. Na travnatém place vysypeme batohy a užíváme si sluníčka a výhledu na Hallstattský ledovec s vrcholem Dachsteinu. Je patrné, že sníh marně odolává náporu slunečních paprsků a rychle se vytrácí. Ráno se sebereme a vyrážíme vstříc samotné špičce Dachsteinu. Přitažlivost vrcholu a vlastní představa o optimálním tempu způsobují, že se naše skupina roztáhne a nakonec až rozdělí na dvě dvojice. Sněhem zakrytý Hallstattský ledovec obcházíme po okraji, čímž se pravděpodobně vyhýbáme prasklinám. Celistvost povrchu narušuje pouze jedna trhlina.
          Nahoře podél ocelového lana postupujeme členitým skalnatým terénem. V samotném závěru je souvislá skála přerušena dvěma ostrými a vyfoukanými sněhovými hřebínky, které ohraničují bezedné srázy jižní stěny Dachsteinu. Po následujícím krátkém traverzu se dostáváme přímo pod vrchol a poslední úsek zdoláváme strmě přímo nahoru. Od kříže se rozhlížíme na jih do Vysokých Taur. Pod sebe máme Gossauské jezero s ledovcem. Dosažením kóty 2.996 se ocitáme 2.488 výškových metrů nad hladinou Hallstattského jezera.
         Při návratu vrcholovou stěnou sestoupíme až k ledovci a po překonání okrajový trhliny se klouzáme ve sněhovým svahu. Ledovec nám rychle zmizí za zády. Bohužel naprosto zbytečně pořád ještě nejsme pohromadě. Honza svůj podíl na akci rázně ukončí a vydává se směrem k Gibraltaru.
         Naše zbývající trojice později v závěru dne na okraji Hallstattu prožívá nezvyklý zážitek, kdy jsme poctěni pohostinností rodiny Lawrenců, kteří nás pozvali posedět na zahradu. Ještě zajímavější to bylo, když domácí s omluvou odchází pryč a nechávají nás ve vlastním baráku samotný. Ráno se situace opakuje a nakonec z domu odcházíme, aniž někdo z nás za sebou zamyká.

         O několik let později připravuje zkušený organizátor Olda hodnotný podnik, jehož základem je prostoupení kilometrové stěny Seewand. Stěnou nad jezerem někdo natáhl ocelové lano a vytvořil tak jednu z nejnáročnějších zajištěných cest vůbec. Cesta končí jen tak v lese. Olda předpokládá nocleh na chatě Simony a další den hodlá využít k výstupu na náročný vrchol Hohez Kreuz. Nejdůležitějším předpokladem pro úspěšný výstup je pěkné počasí. Tento základní požadavek však splněn není. Několik týdnů krásného počasí je ukončeno přívalovými dešti rozvodňující řeky.
        S Oldou přijíždí 9. června 2002 do Hallstattu Radka, Petr a Sváťa. Mě doprovází Lišák. Nakonec se omezujeme na nenáročnou procházku do dvoutisícový nadmořský výšky. Při nástupu do zajištěné cesty Seewand se může stát, že v lese potkáte potápěče s ploutvemi. Kousek nad jezerem se v lese nachází krasový vodou zaplavený útvar Kessel, který do svých útrob láká potápěče. Ne všem se však podařilo vyplavat. Změnu programu s Lišákem využíváme k prohlídce starého solného dolu.

 

Náhledy fotografií ze složky Dachstein